Bibiánka
Jméno psa: Bibiánka
Rasa: AB
Přibližný věk: cca 2 roky
Pohlaví: fena
Místo osvojení: Kroměříž
Datum osvojení: 13. 7. 2013
Proč pes z útulku? "A proč ne? Stačí trocha odhodlání."
Příběh:
Ani nevím jak začít. S přítelem jsme určitě pejska plánovali, dokonce jsme už i šetřili, ale nijak moc jsme na to nespěchali. Což se jednoho dne změnilo. A za to DÍKY mé švagrové! Ta totiž na jedné facebookové stránce našla fotku krásné, ale neuvěřitelně smutné a špinavé bullteriérky k adopci. Moc dobře věděla, že AB naprosto bezmezně miluju a že už jsem pár psů s nejasnou minulostí měla. Přes mé obavy (kdo bude popřípadě hlídat, že jsme studenti atd...) mě velmi snadno přemluvila. Takže jsem už za par minut telefonovala na uvedené číslo slečně Katce. Ta mne velmi překvapila, když mi oznámila, že o malou má zájem asi 50 lidí, že se musí rozhodnout komu ji daruje. Nakonec vybrala nás! Byli jsme moc šťastní! Za pár dni jsme pro ni jeli přes celou ČR. Nelitovali jsme. Přivítalo nás uvázané přátelské stvoření, které neustále vrtělo oháňkou. Ještě v Kroměřízi jsme se dověděli, že u Katky je pouze v dočasném domově, že původní majitelé si ji pořídili, aby si v podstatě zvýšili ego "bojovým plemenem", že žila se psy a 5 dětmi na statku bez lásky, pohlazení, péče a dostatku krmení. Údajně se o ni starali jen dokud byla malé švrně, pak ji vykopli na dvůr. Nešli daleko pro nadávky i pro pohlavek. Po čase jim prý zakousla prase a paní usoudila, že když už ochutnala krev, tak teď vyvraždí celou rodinu, naložila ji do auta a vyhodila za plot právě Katce. Po krátkém rozhovoru a podepsání adopční smlouvy jsme zjistili, že jela autem jen jednou v životě, že v podstatě nikdy nechodila na procházky, neumí na vodítku, natož nějaké povely, nikdy neviděla schody, televizi, výtah, dopravní prostředky, zrcadlo, bojí se štěkat, špatně hárá, je zanedbaná, neslyší po DVOU LETECH na své jméno... A mohla bych pokračovat ještě dlouho. Nevzdali jsme to. A teď musím sklonit poklonu právě naší Bíbě, protože po necelých 2 měsících vše dohnala s neuvěřitelnou vervou a rychlostí. Teď je z ní úžasná milovnice společnosti a civilizovaný pejsek, který rád cestuje, lítá po loukách, hraje si s pejsky a je milována. Nejen že měla podlomené zdraví, ale i dušičku... Přesto lidem stále věří! Kvůli lhostejnosti lidí přišla o 2 roky života. Třeba jim za čas odpustím...
Tímto chci poděkovat příteli (že svolil), švagrové (že ji našla, a vždy pohlídá) , švagrovi (za odvoz do Kroměříže a za to jak mi vždy zvedl náladu, když jsem se necítila dobře) a mamce (že Bibi přijala i s těmi bílými chlupy všude po koberci, s jejím zlozvykem lehat si do prádla na praní a že ji má ráda, už kvůli mě.)
Teď jsem totiž nejšťastnější holka na světě!
Bibiánko naše, nadevše tě milujeme (a to i přes tvou umíňenost :-) ) jsi sluníčko co nám vždy prozáří den. Každý den máme důvod se smát, ty naše potvůrko klabonosá
Tvoji páníci Péťa a Jarda
