Arnošt
Jméno psa: Arnošt
Rasa: Americký pitbulteriér
Pohlaví: pes
Místo osvojení: Městský útulek pro psy - Kopřivnice, Vlčovice
Datum osvojení: 23.3.2013
Proč pes z útulku? "Protože je velmi jednoduché pořídit si štěně, nezvládnout výchovu a strčit psa do útulku, ale nemá význam nadávat na nezodpovědného majitele psa, mnohem lepší pocit je sednou do auta a vydat se takovému pejskovi dát šanci na lepší život, těšit se z každého jeho pokroku či nového povelu, který se tento pes naučí."
Příběh:
Vše začalo tím, že jednoho dne od nás odešel do nového domova pejsek, kterého jsme měli v dočasné péči, po pejskovi nám bylo smutno a dlouho jsem si vyčítala, že nezůstal u nás, ale pro něj se stal nový domov rájem.. Nejhůř to ovšem nesla naše útulková fenečka APBT Freedom. S našim Francouzským buldočkem sice běhala, ale přeci jenom ho rychle unavila. Rozhodli jsme se tedy sehnat ji parťáka, který by s ní držel krok, aby Freedom byla zase spokojená a šťastná holka. Navštívili jsme několik útulků, neustále hledali na internetu, po několika nezdařených pokusech najít psa, který by byl nekonfliktní s oběma nebo alespoň pro začátek s fenkou, jsem to začala vzdávat. Taky máme malé dítě, takže bylo třeba vybírat opatrně.
Jednoho dne jsem nalezla na facebookových stránkách Kopřivnického útulku "AKUTNĚ HLEDÁME DOMOV PRO PITBULLA SONYHO" pejska chtěli v útulku utratit kvůli agresivnímu chování k obsluze.. Na fotce byl evidentně malý pes, s hlavou plnou jizev a celkové pomyšlení, vzít agresivního psa k malému dítku a dalším psům, mě děsilo, sama jsem to z počátku zamítala.. Jednoduše řečeno vše bylo proti, u fotky psa se navíc vedla diskuze, že je možné, že pochází z psích zápasů a podobně..
Domov jsem mu však najít chtěla, poprosila jsem přítele, aby se poptal v práci, já sama se ptala všech známých i neznámých, vše bez úspěchu, tak jsem příteli navrhla, že pejska vezmeme dočasně k nám do kotce a najdeme mu domov. Samozřejmě jsem si vyslechla, že to nemůžu myslet vážně. Druhý den se mě ptal, co bych chtěla k narozeninám, které se pomalu blížily, já měla v hlavě jen toho "drobka", kterého chtějí utratit, tak jsem prohlásila, že chci toho psa dostat z útulku, najít mu domov a hlavně zachránit ho před utracením. Řekl mi na to, že mám psa zamluvit, že si ho vezme jeho kolega z práce, že mi to zapomněl říct. S velkou radostí jsem zavolala do útulku a psa zamluvila. Dva dny na to jsem měla narozeniny a přítel po příchodu z práce řekl, že Sony půjde k nám, pod podmínkou, že bude dobře reagovat na syna, bude se jmenovat Arnošt a snese se s naší Freedom, pokud se nesnese, tak půjde do kotce a domov mu seženeme. Se vším jsem radostně souhlasila a v sobotu (o dva dny později) jsme se, po dohodě s městskou policií v Kopřivnici, jeli na Sonyho podívat i s Freedom a synem.
Když jsme přijeli do Kopřivnice, zašla jsem do útulku, koukla na psa, který mimochodem neměl jedinou jizvičku na hlavě, ony to byly jen sliny :-D a malý zrovna taky nebyl..řekla jsem pánovi, který krmil psy, že jsem přes telefon domluvená, že psa zkusíme seznámit s fenkou. Pán se mě jen zeptal, která jsem a následně prohlásil "Vy ještě můžete, aby bylo jasné, že držíme slovo" Když jsem vytahovala psa z kotce, pán couvl o několik kroků, evidentně měl ze psa při nejmenším respekt. Dál se o mě pán nezajímal, vyvedla jsem si psa z miniaturního kotce, hrozně tahal, byl to osvalený pes plný síly v pubertálním věku, který opravdu respekt budil a stále u většiny lidí budí. Odvedla jsem ho k autu, kde čekala Freedom kdy následně oba zaujali ten postoj, "hele dej si na mě pozor"ale ani jeden útočit nechtěl. Následně jsem psa nechala pohladit synem (bude mít tři roky), kterému hafan oblízl celou tvář. Zašla jsem tedy zpět do útulku, že si psa vezmu, pán evidentně byl pesimistický a prohlásil, že mi nebude dávat ani smlouvu, že to mám na dva týdny zkusit, že ten pes je "k ničemu" a stejně se vrátí, samozřejmě se mýlil a o týden později jsem si zajela pro smlouvu i s kamarádem, který si následně odvezl fenečku pitbulla z vedlejšího kotce (od stejného majitele).
Následující dny byly dosti těžké, pes byl sice hodný pokud šlo o lidi a děti, ale zvířata rád neměl, na vše co neznal vrčel, (plyšové hračky, televize, pračka a pod.) psa netoleroval, jen s Freedom byl kamarád. Stačilo, aby zahlédl letět ptáka a byl schopný za ním bezhlavě běžet. Neměl žádné hygienické návyky, musela jsem s ním chodit přes den i v noci co tři hodiny preventivně ven, někdy i častěji. Největší radost jsem z něj měla po necelých třech týdnech, kdy poprvé dal najevo, že potřebuje vyvenčit ( donesl mi vodítko). V ten moment přišel nějaký zlom a pes se celkově začal uklidňovat, což mi osobně dělalo ohromnou radost, zvykal si pomalu na jiné psy a našeho francouzského buldočka začal tolerovat. Naučil se chodit u nohy, a hlavně pochopil povel "nesmíš" takže přestal nahánět vše, co se kde pohnulo. Má se sice ještě co učit, ale tvrzení, že je to pes "k ničemu", bylo velmi zcestné stejně jako tvrzení, že pes je agresivní, pes měl dle našeho veterináře 9 měsíců, což je věk puberťáka, který jen zkouší co si může dovolit, ale to snad není třeba vysvětlovat.
Další problém nastal, když v TV ukázali reportáž o chystaném zákazu volně pobíhajících psů na Stromovce, (v Praze) protože tam pitbull pokousal jiného psa, lidé se tam údajně bojí o své psy, děti atd.. Je to sice od nás 400 km a naše psy si hladila i vnoučata pana majitele baráku, přesto, ihned po reportáži, volal s dotazem, zda to máme pitbully. Po menší výměně názorů a vysvětlování, že naši psi běhají s dětmi a nikomu neubližují prohlásil, že o pitbullech něco ví, že to jsou agresivní psi a telefonický rozhovor ukončil slovy "odstraňte to", nebudu rozvádět jeho nesmyslná vyhrožování, že na mě bude volat policii, že mám pitbully a podobně.. Do týdne jsme se tedy přestěhovali, narychlo, bez dalších dohadů. Pochybuji, že by toto četl někdo, kdo nemá kladný vztah k těmto psům a proto se nebudu rozepisovat o tom, jak velice těmto psům křivdí.
Přes veškeré komplikace a problémy, které nám nastaly po příchodu tohoto psa domů, však nelitujeme, že jsme Sonymu (nyní Arnoštovi) zachránili život, je nám ctí mít takového kamaráda ! ...
