•  E-mail

Povaha SB

Podrobnosti

Aktualizováno 13. 5. 2013 19:57

Velká obliba stafordšírského bulteriéra, nejen v Británii, vyplývá z toho, že tento prakticky bezproblémový, veselý pes s pevnými nervy, má velmi otevřenou povahu. Za svojí, možná krátkou etapu historie, od prvního setkání milovníků tohoto plemene v hostinci „Old Cross Guns“, prošel dlouhou cestou přeměny z malého psího gladiátora na všestranného domácího miláčka.

Mnoho generací žili tito psi s dělnickými rodinami v domech, proto museli být snášenlivý, ke všem členům početné rodiny, za všech okolností. Pes, který byl třeba jen trochu nespolehlivý vůči lidem v žádném případě nedostal druhou šanci, takový rychlý, silný a navíc nespolehlivý pes by mohl představovat opravdovou hrozbu. Z tohoto důvodu, jakmile nějaký pes projevil třeba jen náznak agresivity vůči člověku, byl okamžitě z chovu i rodiny odstraněn. Surová eliminaci jedinců agresivních vůči lidem způsobila, že se stafbuli stali milujícími psy, opravdu věrnými svému majiteli. Jejich úlohou bylo postavit s v jámě proti druhým psům, nikdy nebyli používáni a učeni k útoku a napadání lidí.

Jejich vztah k člověku se dědil od psího pokolení k pokolení při soužití s lidmi, čehož výsledkem je pes výjimečné povahy.

Není pochyb, že zápasnická minulost hraje ve formování stafordšírského bulteriéra důležitou úlohu. Nejen v tom, že bojeschopný, ale také, že v tom čase se doslova kalil jeho báječný charakter, ohromná odvaha, vytrvalost a přátelský vztah k lidem.

Během zápasu byl pes v psychicky vypjatých situacích a dovolil, aby se ho dotýkali cizí lidé a po lítém boji a jámě si musel nechat ošetřit rány. Některé bylo třeba šít a vyčistit a to vš bez anestetik. Pes, který by v tomto prostředí a za těchto podmínek lidi napadal, neměl žádnou šanci na přežití.

Jeho klidná povaha, pokud není vydrážděn, spolu se statečností a věrností, dělá z něho dokonalého, všestranně využitelného psa. Je třeba však upozornit na jednu výhradu. Také tento pes potřebuje důslednou výchovu a říká se o něm, že je učenlivý. Ale byl dlouho, pravděpodobně až příliš dlouho, zápasníkem v aréně a na to jistě nezapomněl.

Znalec stafbulů W.M. Morley má s plemenem třicetileté zkušenosti a varuje : „V protikladu ke svému přístupu k lidem je stafbul vůči jiným psům nesnášenlivý. Pokud jsou stejně velcí nebo větší, často se gentleman s vynikajícími mravy změní ve válečný stroj, který je schopen všeho. Stafbul není ve skutečnosti zlomyslný. Ani zpravidla nevyhledává spory, ale je vždy připraven k boji. Zůstává pro nás hádankou“.

Jestliže se dostatečně využije socializační fáze, stane se snášenlivým k ostatním k ostatním zvířatům včetně ostatních psů.

Avšak je zapotřebí mít stále na paměti jeho sílu a neochotu podřizovat se jiným, klidně několikrát větším psům a nenechávat zbytečně zacházet setkání s jinými psy do vypjatých situací.

Také s v něm nesmí již od útlého mládí podporovat žádná agrese, takoví psi jsou potom rádi vzteklí, protože za to byli jako štěňátka obdivováni. Při výchově stafbula musí člověk uplatňovat autoritu vůdce smečky, a pak bude mít v domě skutečně výborného a neobyčejně roztomilého psa.

S důslednou výchovou tohoto psa je nutné začít ihned ve štěněčím věku. Výchova nesmí být trdá a je nutné se vyvarovat nepřiměřených trestů. Toto může vést k naprostému psychickému rozkladu psa a ke ztrátě důvěry. Obyčejně stačí vyhubovat nebo rukou lehce plácnout přes zadek.

Tento pes se poměrně dobře učí, ale někdy bývá trochu tvrdohlavý a může to velmi dobře předstírat jako nechápavost, čímž Vám občas připraví opravdu horké chvilky.

S láskou a důsledně vychovaným stafordšírský bulteriér je opravdu jedinečným společníkem. S kterýmkoliv správně vychovaným stafbulem si můžete přátelsky popovídat, bez nebezpečí ho pohladit nebo pochovat na klíně. Podle své povahy vás buď nadšeně uvítá a pošlape, nebo jen decentně olízne, ale nikdy na vás nezavrčí.

Toto však neplatí u některých jedinců, kteří jsou chorobně žraví a při krmení si svou potravu hlídají. Zde je třeba tento nešvar odnaučit zvykáním si psa, že mu člověk sahá při krmení do misky se žrádlem.

Stafordšírský bulteriér je schopen odkoukat chování od ostatních plemen a tím se naučit zuřivě bránit automobil či Váš (svůj) dům, avšak osobně si myslím, že i když zuřivě vrčí, tluče zuby do skla a zle třese hlavou uniká mu smysl proč to vlastně dělá.

Stafbul není přirozeně teritoriální pes, je proto nesmysl, pořizovat stafbula jako hlídacího psa nebo psa na osobní ochranu. Útok na člověka je v rozporu s jeho myšlením, které mu velí vidět ve všech lidech dobré a nezáludné bytosti, které má milovat.

To však neplatí při obranách ve sportovní kynologii. Zde se využívá kořistnického pudu psa a figurant zde představuje roli kamaráda, který si se stafbulem hraje a právě v této disciplíně stafordšírský bulteriéři excelují a poskytují „dokonalý estetický“ zážitek…

Stafbul bezmezně miluje svého pána a celou jeho rodinu, hlavně děti. Je ochoten a díky svým fyzickým predispozicím i schopen, tolerovat mnoho drobných dětských surovostí, aniž se je snaží nějak oplatit. Je ale třeba stále dbát na to, aby děti nezůstávaly se stafbulem o samotě a zbytečně mu neubližovaly.

Od svého pána přijímá s vděkem jakýkoliv projev pozornosti, je rád často ujišťován, že ho pán nepřestal milovat.

Má trochu „delší vedení“, a proto často nepochopí, že provedl něco nesprávného, za co byl potrestán a trpí tím, že se na něho pán zlobí. Nepotřebuje proto nějak mnoho trestat – stačí jen vyčítavé vyhubování, které mu dá dostatečně najevo, jak se věci mají. Po takovém trestu obyčejně vyvalí své kulaté oči, chrochtá a snaží se všemožně pánovi omluvit. S fyzickými tresty u tohoto plemene napácháte víc škody než užitku.

Ve štěněčím věku je stafbul velice činorodý a potřebuje mnoho pozornosti. Štěňata do jednoho roku věku jsou též náchylná k rozvoji náhlého a závažného kulhání. Stává se následkem kombinace váhy a hustoty svalů, rychlého růstu a aktivního charakteru plemene. Velké skoky, náhlé změny směru nebo zastavení při vysoké rychlosti, navodí velkou zátěž na nevyvinuté klouby a vazy tohoto velmi svalnatého plemene. Z tohoto důvodu by mladí psi neměli být podporováni v tomto tipu aktivit, dokud nejsou plně vyvinuti.

Štěňata mají vždy velmi „na pilno“ a mnoho sfafbulíků je stále aktivních a hravých až do zralého střední věku (5-6 let), proto zapadnou velmi dobře do rodin, které s nimi sdílejí volný čas a jsou ochotny své aktivity svému psu přizpůsobit.

Stafordšírští bulteriéři jsou všeobecně velmi pohodlní psi, kteří většinu dne lenoší a svou energii si vybíjí až na procházce, cvičáku nebo při jiných psích aktivitách. Nelze však nechat stafbula zcela bez jakékoli fyzické aktivity, v takových situacích se začne nudit a ničit zařízení domu, bytu či zahrady. Vzhledem k síle jeho čelistí mohou být škody na majetku velice vysoké. Jinak je to veselý, živý a temperamentní pes, neustále dobře naladěný a ochotný dělat se svým pánem cokoli.

Avšak pro svou postavu těžkého atleta není dobré jej přetěžovat aktivitami, které jsou určeny pro jiná, např. ovčácká, nebo lovecká plemena, zvláště pak ne v horkých letních dnech.

To ovšem neznamená, že by byl stafbul nějaký lenoch, jen je třeba při aktivitách brát ohled na jeho konstituci a původní využití. Samozřejmě s Vámi zvládne procházku i tůru, může běhat a hrát si s jinými psy, plavat, lovit, chytat frisbee, věnovat se služební kynologii, psím sportům nebo disciplínám speciálně určeným pro plemena bulteriérů. V zimních měsících je zapotřebí zohlednit jeho krátkou srst a nižší vzrůst a při procházkách či jiných činnostech jej neustále udržovat v pohybu.

Pokud plánujete pořídit stafbula „k baráku na zahradu“ poohlédněte se raději po jiném plemeni. Stafbul potřebuje být s Vámi a doma a mít Vás kdykoliv pro sebe. Dlouhodobý pobyt ve venkovním prostředí mu v zimních období může způsobit vážné zdravotní potíže a navíc, odkázat jej na několik měsíců v roce k životu venku, byť v zateplené boudě, je krutost. Doma se stafbul chová velice klidně a po většinu dne leží v pelíšku a pozoruje dění v domácnosti. Ožívá jen při zacinkání vodítka, zašustění pytlíku, nebo vrznutí lednice. Je trpělivý a respektuje místo, které mu pán vyhradil k pobytu, nejlépe gauč.

Pro absenci svého hlídacího pudu jej nechává klidným i dění mimo byt a není uštěkaný. Právě pro tyto vlastnosti je to ideální společník i do panelákového bytu. Ve vztahu s domácími zvířaty i jinými psy nebývají stafordšírští bulteriéři problematičtí. Dobře rozlišují domácí a cizí psy i ostatní zvířata, proto lovecky vedený stafbul nemá problém tolerovat domácí kočku a ta jej nechává naprosto v klidu.

Stafordšírský bulteriér uspokojí každého člověka, který by rád vlastnil „pořádného psa“, ale nemá podmínky pro držení vzrůstem velkého plemene. Tento pes je, ač ne velikostí, velký svým srdcem. Zatímco se nemusí vždy snášet s jinými psy, je velice fixován na lidi jako takové a i z toho důvodu se mu dostalo přezdívky „baby-sitter dog“ či „nanny dog“, prostě taková „psí chůvička“

Tento pes nemá konflikt s lidmi. I z tohoto důvodu má ve svém standardu ono „ABSOLUTNĚ SPOLEHLIVÝ“.

Čerpáno z knihy BULTERÉŘI, se svolením autora knihy MARTINA ŘÍHY.