Povaha AST
- Podrobnosti
- Aktualizováno 13. 5. 2013 19:57
Americký stafordšírský teriér není vhodný pro každého člověka a pro každou příležitost. Jeho fyzický fond a zděděné vlastnosti ho sice předurčují být dobrým společníkem rodiny a ochráncem majetku, jeho výchova však vyžaduje mnohem více trpělivosti a důslednosti, než výchova jiných plemen. Přes svou podobnost se stafordšírksým bulteriérem je americký stafordšírský teriér, na rozdíl od něj, jednoznačně psem, se kterým mohou být problémy při špatném nebo neodborném vedení. Pokud nemáme čas a trpělivost amerického stafordšírského teriéra vychovávat, neměli bychom si ho nikdy pořizovat!!!
Amstaf je velice smělým psem, který dokáže zcela důstojně a klidně zhodnotit nebezpečnou situaci a následně na ni přiměřeně reagovat. Dokáže rozeznat skutečné ohrožení a v takovém případě nekompromisně brání svého pána a rodinu. K hlídání objektů však není americký stafordšírský teriér zrovna ideální plemeno.
Aby z něj však vyrostl vyrovnaný jedinec, potřebuje již od útlého věku láskyplný fyzický kontakt se svým pánem a se členy rodiny. Rozhodně špatně snáší umístění v kotci zastrčeném za domem nebo odlehlé parcele, kde vidí člověka jen několik minut denně. Amstaf, stejně jako ostatní plemena bulteriérů, je vhodný i do malého panelákového bytu. Je to pes, který chce být neustále uprostřed rodinného dění a nejraději na gauči, hned vedle kteréhokoliv člena rodiny. Musí- li však být pes umístěn mimo byt, není vhodné si toto plemeno pořizovat. V nejkrajnějším případě je však nutné velmi dobře zateplit boudu, v lepším případě psa v zimě umístit v chodbě domu. Neměl by být zavírán po delší dobu v kotci, ani sám v bytě. Velmi tím strádá a může začít demolovat byt, či kotec. Amstafi jsou velmi vynalézaví, mrštní a jsou dobrými skokany, proto by měl být kotec a zahrada zabezpečeny dostatečně vysokým a pevným plotem.
Každý budoucí majitel amstafa si musí uvědomit jednu velice závažnou věc: starší jedinec tohoto plemene je z důvodu své povahy prakticky neprodejný. Není jako německý ovčák, kterého lze, pokud se nevyvedl podle našich představ, kdykoliv prodat. Americký stafordšírský teriér si velmi špatně zvyká a při přesunu k novému, často nezkušenému majiteli, může působit značné obtíže. Ten, kdo uvažuje o koupi, by si měl nejdříve rozmyslet, zda je schopen a ochoten mít ho po celý jeho život, a zda je schopna a ochotna s ním žít i jeho rodina. Americký stafordšírský teriér nemůže a nesmí být pes pouze jednoho člověka a nezvykne-li si respektovat a další členy rodiny, může dojít i při obyčejných životních situacích, (onemocnění majitele, dovolená), k vážným komplikacím. Není- li celá rodina rozhodnuta AST s láskou a trpělivostí přijímat a vychovávat, je lépe si ho vůbec nepořizovat. Pokud si amstaf na svou rodinu zvykne, pak ji bezmezně miluje po celý život a jen stěží si dokáže zvyknout na nového pána. Je to pes, který velice miluje děti, je vůči nim tolerantní a trpělivý, rád si s nimi hraje.
Americký stafordšírský teriér není většinou snášenlivý s jinými psy a to ani se zástupci téhož plemene. Na soužití s jinými psy a i domácími zvířaty je nutné amstafy postupně zvykat a učit správnému chování. Vhodné je, dovedeme-li štěně do domácnosti, kde domácí zvířata jsou.
Při špatné a zanedbané výchově se může stát amstaf velmi nebezpečným pro své okolí, zvláště pak právě pro psy a v ojedinělých případech i pro jejich majitele. V mládí nemusí být mezi jedinci problémy, ale s dospělostí většinou přicházejí i šarvátky, které mohou končit nejen šitím. Zde opět platí, že výjimka potvrzuje pravidlo. Záleží na každém jedinci a hlavně na majiteli psů, neboť při dobrém vedení psa se můžeme konfliktům vyhnout. Vše je otázkou správné výchovy a výcviku.
Amstaf si musí neustále být jistý svým postavením, umístěním v žebříčku hierarchie v rodině. Vždy je také připraven vzít „vedení“ rodiny do svých rukou, k čemuž má větší sklony než mnohá jiná plemena. Zajisté by to bylo velmi nebezpečné pro všechny členy rodiny. Aby se nestal tyranem rodiny, nikdy nesmí k tomuto dostat příležitost a majitel mu musí dávat pevně, ale vlídně najevo, kde jej jeho místo. V každém případě je nutné si uvědomit, že to není jednoduchý pes a je znám svou tvrdohlavostí. Je to dáno jeho minulostí, kdy se musel rozhodovat sám a být zcela samostatný. Ze strany majitele proto musí být více trpělivosti a odpovědnosti, ale také neústupnosti než je zvykem u jiných plemen. Přílišný tlak a spěch vede k zatvrzení psa a majitel s ním jen velmi těžko kdy ještě pohne. Je to pes, který perfektně dovede těžit ze slabosti a nedůslednosti svého vůdce. To je zapotřebí mít stále na mysli. Toto plemeno nelze v žádném případě doporučit začátečníkům nebo starším lidem bez zkušeností se psy. V tomto případě je vhodnější zvolit jiné plemeno, např. stafordšírského bulteriéra. Je na místě si štěně amstafa od takového chovatele, který má fenu vyrovnanou a na ostatní psy neútočnou, tím lépe, je-li pracovně vedena. To stejné platí o krycím psovi – otci štěňat. Může se však stát, že i při nejlepší snaze psovoda se po dosažení dospělosti (asi 24 měsíců) stane z amstafa opravdu pes útočný na všechny psy – samce.
Tato poměrně nepříjemná věc se může přihodit i v kterémkoli věku, po útoku jiného psa. I na tuto skutečnost musí být majitel, nebo potencionální majitel připraven. Feny většinou nejsou tak tvrdohlavé jako psi, i když nemusí tomu tak být vždy. Přesto, pro začátečníky s tímto plemenem obecně lze doporučit raději fenku. Jsou většinou poddajnější, přítulnější, s menší tendencí útočit na jiné psy. Také se tolik nesnaží vydobýt si co nejvyšší příčku v hierarchii rodiny. Toto plemeno je poměrně dobře známo svou láskou k dětem. Tuto skutečnost by však rodiče neměli podceňovat a při přítomnosti psů s dětmi (jako u všech plemen), dohlédnout na jejich vzájemné chování, tolerování a hry. Každopádně je vhodnější, přijde-li amstaf do rodiny, kde již děti jsou a ne naopak.
Dnes jsou amstafi využíváni nejen jako psi k ochraně rodiny, domu či majetku, ale také jako psi služební a záchranářští. Mnoho amstafů slouží na rozdíl od ostatních plemen bulteriérů, díky své poněkud tvrdší a ostřejší povaze i u ozbrojených složek. Stejně jako anglický a stafordšírský bulteriér je amstaf vynikající pes na lov černé zvěře, vyniká rychlostí, tvrdostí a odvahou při kontaktu. Stejně dobře lez využít i na dosled postřelené zvěře.
Při běhu na kratší vzdálenost dokáže amstaf podat neuvěřitelné výkony, rád aportuje, skáče a většinou i plave.
Čerpáno z knihy BULTERÉŘI, se svolením autora knihy MARTINA ŘÍHY.